Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Potenciální význam opioidů v neuroprotekci
Gebauer, Martin ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Rudajev, Vladimír (oponent)
Opioidy jsou člověkem využívány po dvě tisíciletí, ale vliv a mechanismus působení těchto sloučenin na buňku je odhalován až v posledních několika desetiletích. V mnoha případech ještě není samotný mechanismus mnohdy znám a je pozorován pouze účinek. Existuje několik skupin opioidních receptorů, které jsou schopny vázat opioidy. Tyto skupiny se vyznačují tím, že pro každý opioid mají rozdílnou afinitu, jejich působení na buňku se v některých případech liší a jejich zastoupení v různých oblastech CNS je rozdílné Proto jsou účinky vyvolané opioidy v mnoha případech velice různé. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o ischemických chorobách a potenciálu opioidů při prevenci a jejich vlivu během ischemie, dále shrnuje vliv morfinu na CNS. Při ischemii hrají důležitou roli δ opioidní receptory, které tlumí nebo blokují proapoptotické účinky ischemie na mnoha úrovních. Tyto receptory se také účastní navozování a udržování zimního spánku zvířat a tělo tohoto živočicha pak ochraňují před velice škodlivými vlivy způsobené dlouhotrvajícím spánkem, jako je nedostatek kyslíku a živin. Morfinu je nejdéle využívaným anestetikem, patří mezi nejlépe prozkoumané opioidy a je od něj známo nejvíce derivátů. Tato práce také shrnuje nejvýznamnější vlivy, jakými morfin může neuroprotektivně působit na neurony. Mezi...
Vliv morfinu na distribuci signálních molekul opioidního systému v lipidových raftech izolovaných z myokardu potkana
Ladislav, Marek ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Rudajev, Vladimír (oponent)
Morfin je opioidní agonista, u kterého bylo pozorováno kardioprotektivní působení. Lipidové rafty jsou považovány za platformy důležité pro membránovou organizaci signalizačních proteinů, a proto by tyto struktury mohly hrát roli i v účincích morfinu, který působí na opioidní receptory. Cílem této diplomové práce bylo sledovat distribuci hlavních komponent Gi/o signální dráhy opioidních receptorů v lipidových raftech izolovaných z myokardu potkanů ovlivněných různými dávkami morfinu. Z důvodů použití odlišných technik izolace pomocí extrakce různými solubilizačními látkami (Triton X-100, CHAPS, cholát a uhličitan sodný) byla v práci zahrnuta i charakterizace takto připravených lipidových raftů. Úkolem bylo také zjistit, jak způsob izolace těchto struktur ovlivní aktivitu adenylátcyklázy jakožto klíčového cílového enzymu opioidní signální dráhy. Přítomnost signálních molekul Gi/o/AC dráhy opioidního systému v membránových raftech byla potvrzena a míra distribuce těchto proteinů byla závislá na typu použitého extrakčního činidla. Byl také pozorován vliv morfinu na lokalizaci sledovaných proteinů. Docházelo také k rozdílné míře solubilizace proteinů jednotlivými extrakčními činidly. Bylo zjištěno, že funkčnost katalytické aktivity adenylátcyklázy v lipidových raftech nejlépe zachovává cholát. Závěrem...
Vliv morfinu na expresi a distribuci alfa a beta podjednotek trimerních G-proteinů v myokardu potkana
Bartoňová, Iveta ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Roubalová, Lenka (oponent)
Morfin je klinicky velmi významná látka ze skupiny opioidů, která je pro své silné analgetické účinky používána zejména pro tlumení velkých bolestí. Opioidní receptory zprostředkující účinky morfinu interagují s G-proteiny třídy Gi/o. Opioidní receptory se mj. vyskytují také v srdeční tkáni, a morfin tedy může mít potenciálně vliv i na činnost tohoto orgánu. Cílem této diplomové práce bylo sledování důsledků chronického podávání morfinu na expresi a distribuci vybraných podjednotek heterotrimerních G-proteinů v myokardu potkana. Také byl zkoumán případný vliv dlouhodobého působení morfinu na odolnost myokardu vůči ischemickému poškození. Laboratorním potkanům kmene Wistar byl podáván morfin chronicky (1 mg/kg/den a 10 mg/kg/den) po dobu 10 nebo 28 dní. Kontrolním potkanům byl podáván fyziologický roztok. Dlouhodobé podávání morfinu neovlivnilo expresi podjednotek Gs, Gi, Gz, Gq/11 a G proteinů, ale bylo zaznamenáno mírné snížení hladiny Go proteinu. Výsledky dalších experimentů ukázaly, že dlouhodobé podávání vysokých dávek morfinu může vést ke snížení velikosti infarktu a frekvenci ischemických arytmií, v závislosti na jeho dávce a délce podávaní. Klíčová slova: morfin, myokard, opioidní receptor, podjednotky G-proteinů, infarkt.
Potenciální význam opioidů v neuroprotekci
Gebauer, Martin ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Rudajev, Vladimír (oponent)
Opioidy jsou člověkem využívány po dvě tisíciletí, ale vliv a mechanismus působení těchto sloučenin na buňku je odhalován až v posledních několika desetiletích. V mnoha případech ještě není samotný mechanismus mnohdy znám a je pozorován pouze účinek. Existuje několik skupin opioidních receptorů, které jsou schopny vázat opioidy. Tyto skupiny se vyznačují tím, že pro každý opioid mají rozdílnou afinitu, jejich působení na buňku se v některých případech liší a jejich zastoupení v různých oblastech CNS je rozdílné Proto jsou účinky vyvolané opioidy v mnoha případech velice různé. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o ischemických chorobách a potenciálu opioidů při prevenci a jejich vlivu během ischemie, dále shrnuje vliv morfinu na CNS. Při ischemii hrají důležitou roli δ opioidní receptory, které tlumí nebo blokují proapoptotické účinky ischemie na mnoha úrovních. Tyto receptory se také účastní navozování a udržování zimního spánku zvířat a tělo tohoto živočicha pak ochraňují před velice škodlivými vlivy způsobené dlouhotrvajícím spánkem, jako je nedostatek kyslíku a živin. Morfinu je nejdéle využívaným anestetikem, patří mezi nejlépe prozkoumané opioidy a je od něj známo nejvíce derivátů. Tato práce také shrnuje nejvýznamnější vlivy, jakými morfin může neuroprotektivně působit na neurony. Mezi...
Studium membránových receptorů pomocí vazby radioligandů
Rejhová, Alexandra ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Hejnová, Lucie (oponent)
Závislost na drogách, resp. opioidech, je celospolečenským problémem, jehož závažnost je v současné době na vzestupu. Se zneužíváním návykových látek je spojen také fenomén tolerance ke zvyšující se dávce a abstinenční syndrom způsobený vysazením drogy a bažení po droze (tzv. craving). Receptory pro opioidy patří do velké skupiny receptorů spřažených s G-proteiny (GPCR), jejichž vlastnosti lze zkoumat metodou agonistou-stimulovanou vazbou [35 S]GTPγS. Mnoho extracelulárních signálů je zprostředkováno do buňky prostřednictvím GPCR. Agonisté opioidních receptorů inhibují aktivitu adenylylcyklasy a jsou spřaženy s G-proteiny skupiny Gi/Go. Tato práce je věnována studiu změn izolovaných plasmatických membrán obsahujících opioidní receptory z předního mozku potkanů zdravých jedinců s plasmatickými membránami získanými z jedinců, kterým bylo dlouhodobě podáváno morfium ve zvyšujících se dávkách tak, aby vznikla závislost. Srovnávání je prováděno jednak pomocí vazby [3 H]ouabainu na Na,K-ATPasu, která se projeví jako negativní standard změn, jednak pomocí vazby [35 S]GTPγS na G-protein, čímž je stanovena funkční aktivita G-proteinu při stimulaci vazby agonistou δ-opioidních receptorů DADLE nebo agonistou µ-opioidních receptorů DAMGO. Dále byl zkoumán vliv prostaglandinu E1 na vazbu [35 S]GTPγS po...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.